Přísudek – nerozvitý, rozvitý a několikanásobný

Přísudek – nerozvitý, rozvitý a několikanásobný

I hodně dlouhá věta může obsahovat nerozvitý přísudek. Třeba „Náš starý dobrý kamarád Franta Novák z vedlejší vesnice jménem Lhota pod Přeloučí v okrese Pardubice zakašlal.“ No není to legrace?

  • Přísudek ve větě označuje, co podmět dělá nebo co se s ním děje.
  • Ptáme se na něj otázkami CO DĚLÁ? CO DĚLALI? CO BUDE DĚLAT? …
  • Ve větě ho značíme podtržením vlnovkou.
  • Přísudkem bývá sloveso.

Jaké jsou druhy PŘÍSUDKU:

 

 

 

 

Přísudek nerozvitý: 

  • Naše paní učitelka čte.
  • Přísudková část věty obsahuje jen přísudek. Víme jen, o jakou jde činnost, ale neznáme žádné podrobnosti.
  • Simona s Martinou kreslí.

Přísudek rozvitý:

  • Naše paní učitelka ráda čte knihy o přírodě.
  • Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI.
  • Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol. Povídáme si s Bárou.

Přísudek několikanásobný: 

  • Naše paní učitelka čte knihy a vypráví o nich ve škole.
  • Několikanásobný přísudek udává více činností, které podmět dělá. Tyto činnosti jsou v rovnováze, žádná z nich není důležitější.
  • Slepice běhaly po dvoře a kdákaly. Rodiče se domluvili, zvedli se a odešli.

Další příklady PŘÍSUDKU ve větě:

  • Náš tatínek dobře řídí.
  • Jeníček a Mařenka zabloudili v lese.
  • Sousedovic kočka se ztratila.
  • Nalijeme si vína.
  • A to jsi řídil celou firmu sám?
  • Zabloudili jsme v lese.
  • Včera večer jsem se ztratil v nákupním centru.
  • Určovali jsme druhy podmětu.  [ my ]
  • Na východě se pomalu začaly objevovat první paprsky.