Slova spisovná a nespisovná

Co nechala ségra v káře? Jede Cófal z Holomóca do Létovle? Zabrala mu zubatá? Jsou spisovně policajti, policisti nebo policisté? A čumite na to jak ščur do ryny? Tak si to pojďme rozebrat…

Spisovná slova

Spisovná slova mají reprezentativní funkci. Představit si to můžeme tak, že je budeme spíše využívat v komunikaci s někým, koho si vážíme, ale není to náš kamarád (pan ředitel, paní učitelka, paní prodavačka, pan doktor, kamarádova maminka, cizí pán, někdo dospělý,…). 

Využíváme je také v úředním prostředí, v dokumentech i v komunikaci. Spisovná slova jsou kodifikovaná. To znamená, že byla schválená a můžeme je najít například ve Slovníku spisovné češtiny nebo ve Slovníku spisovného jazyka českého.

• Sestra zapomněla v autě novou aktovku.
• Měla v ní žákovskou knížku s pětkou.
• To bude zase naštvaná a bude mě zlobit.

HOVOROVÝ JAZYK

Do spisovného jazyka patří i slova hovorová. Jsou to slova, která používáme zejména ústně v méně oficiálních situacích. 

Spisovné slovo POLICISTA má schválené množné číslo POLICISTÉ. Pokud použijeme slovo POLICISTI, je to slovo hovorové (méně oficiální). Slovo POLICAJTI je slovo nespisovné. 

Příklady hovorových slov.

• lítat
• můžou
• taky
• líp
• panelák
• koukat se
• polívka
• …

---

Nespisovná slova

Nespisovná slova jsou slova, která nebyla schválena jako spisovná. 

Používáme je například v rozhovoru s kamarádem nebo v rodině mezi sebou.

• Ségra zapomněla v auťáku novou aksnu. 
• Měla v ní žákajdu s bajlí. 
• To bude zas nafrněná a bude mě prudit.

PROFESNÍ VÝRAZY

Do nespisovných slov řadíme i slova, která využívají různé profese jako svůj slang, tedy jazyk, kterému ostatní moc nerozumí.

• Zahrál na klacek. (klacek je v hudebním slangu klarinet)
• Tydle noty, to je zas hřbitov. (mnoho křížků v partu notového záznamu)
• Došel mi můstkáč. (můstkáč je pro elektrikáře plochý kabel)
• Podej mi akučku. (akučka je aku vrtačka neboli akumulátorový vrtací šroubovák )
• Zabral mi jen roček a jedna zubatá. (roček je rok stará ryba, zabrala mi zubatá pro rybáře znamená, že chytil štiku)
• Můj pacoš má křečáky. (pacoš je pro lékaře pacient, křečáky jsou křečové žíly)
• Měl jenom čurdu a stejně cintal. (čurda je pro herce malá role, cintat je říkat jiný text)

MÍSTNÍ NÁŘEČÍ

Místní nářečí může být legrační pro ty, kteí ho neznají. Jde o slova, která se používají na konkrétním území nebo regionu. Podívejte se, jak může znát věta Dej mouku z mlýna na vozík. v různých nářečích:

• Střední Čechy, Praha: Dej mouku ze mlejna na vozejk.
• Střední Morava, Haná, Olomoucko: Dé móku ze mléna na vozék.
• Východní Morava, Zlínsko: Daj múku ze mlýna na vozík.
• Severní Morava, Slezsko, Opavsko: Daj muku ze mlyna na vozik.

Zdroj: Stát a jazyk: Dialekty. Mluvte česky! [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné z: https://goo.gl/byMr5A

 

• Ju, to bilo více jako neska, to stromovi po polach.
  (Ano, to bývávalo více než dnes, těch stromů na polích. – střední Čechy, Litoměřice)
• Snat nemislíš, že budu se suchou hubou tadi seďít.
  (Snad si nemyslíš, že tu budu sedět se suchými ústy. – západní Čechy, Domažlicko)
• Pan Cófal jede z Holomóca do Létovle, abe viděl rodné domek hanáckyho obra Drásala.
  (Pan Coufal jede z Olomouce do Litovle, aby se podíval na rodný dům hanáckého obra Drásala. – střední Morava, Haná)
• Když peče kula, tak hópnem na šalinu a přes štatl pila s muklama a kocnama na prígl.
  (Když svítí slunce, tak nastoupíme do tramvaje a jedem přes město s děvčaty a chlapci na přehradu. – jižní Morava, Brno)
• Ať čumiš jak ščur do ryny, tož paru takych přykladu, jak se tu vlastně dřysta.
  (Ať se hodně divíš, tak pár příkladů, jak se tu vlastně mluví. – severní Morava, Ostrava)
• Hele koukej, tamhle je vopuštěná vejtahová šachta.
  (Podívej se, tamhle opuštěná výtahová šachta. – střední Čechy, Praha)

Zdroj některých příkladů místního nářečí:

ADÁMKOVÁ, Jana. Mluvený projev: soubor multimediálních studijních opor [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 [cit. 2018-12-02]. ISBN 978–80–244–3265–6.