Počátek dějin a časová osa
Kam až sahají dějiny? Co dějiny popisují? Jak jim jinak říkáme? Do kterého století patří rok 1492? Byl rok nula? Takový neobyčejný úvod do historie…
Kam až sahají dějiny
Dějinám říkáme historie. Historie je plná historek o tom, co se v minulosti stalo a jak se to stalo.
Jako úvod do historie můžete s dětmi využít kompletní čtenářskou lekci, která obsahuje text ve dvou verzích (delší a kratší), pracovní list pro žáky, potřebné obrázky a ucelené metodické poznámky pro učitele, zpracované v třífázovém modelu učení (E-U-R), včetně oborového i čtenářského cíle lekce. 
Časová osa
K orientaci v čase nám může pomoci ČASOVÁ OSA. Můžeme na ní dobře vidět, jak moc jsou události, které se v minulosti staly, vzdálené od dneška. A tady se historie krásně propojuje s matematikou. Čas, který plyne, si lidé rozdělili na dny, roky, desetiletí, staletí i tisíciletí. Aktuálně žijeme ve 3. tisíciletí, konkrétně v jeho prvním století.
STOLETÍ, do kterého letopočet patří, je určeno číslicemi na pozici tisíců a stovek. Je to trochu jako s tvými narozeninami. Když slavíš desáté narozeniny, vlastně ti začíná být jedenáct. V roce 1492 tedy už 14. století mají za sebou a proto říkáme, že je to 15. století.
Rok 1526 spadá do století šestnáctého (patnácté už měli za sebou).
S DESETILETÍm je to trochu jinak. Udává ho číslice na pozici desítek. Rok 1492 bychom mohli označit za 90. léta 15. století. Někdo z tvých blízkých možná rád poslouchá „osmdesátky“, tedy hudbu z 80. let 20. století. Jde tedy o letopočty 1980 – 1989.
Př:
863 – 60. léta 9. století (1. tisíciletí)
1938 – 30. léta 20. století (2. tisíciletí)
2014 – 10. léta 21. století (3. tisíciletí)
Rozdělení – periodizace dějin
Před naším letopočtem a léta páně
Vžilo se také označení „př.n.l.“ a „n.l.“, tedy „před naším letopočtem“ a „našeho letopočtu“. Časová osa je pomyslně rozdělena datem, kdy se (pravděpodobně) v Betlémě narodil Ježíš Kristus. Události před jeho narozením označujeme jako „před naším letopočtem“. Události po jeho narození pak označujeme jako „našeho letopočtu“. Dříve se také využívalo zkratky L.P. 1621 – léta páně 1621.
Rok nula
Dobré je připomenout, jak to bylo s rokem 0. Najdete ho totiž ve výše zmíněném procvičování. Rok 0 ve skutečnosti nebyl, historikové uvádí, že časová osa končí v záporných číslech roku -1 př. n. l. a hned po něm následuje rok 1 n.l.
