Tajemství volného psaní

Tajemství volného psaní

Rozšířil se nám tady takový nešvar. Věta, pod kterou se schová kdeco, třeba i tajemství, které mi na letní škole čtenářství sdělil samotný Ondřej Hausenblas. Tak ho posílám potrubní poštou…

Jedna z nejznámějších metod, kterou nám v programu RWCT – Čtením a psaním ke kritickému myšlení – představili, bylo volné psaní.

Volné psaní je jedna z brainstormingových nebo reflexních metod, která dovoluje psát na papír vše, co nás k určitému tématu/námětu právě napadá, aniž bychom své psaní podřizovali nějakým formálním (stylistickým či pravopisným) požadavkům. Volné psaní nám pomáhá objevit v sobě nečekané nápady, myšlenky a souvislosti.

Nina Rutová na webu Respekt nebolí

Podrobnější informace se můžete dočíst třeba na webu Respekt nebolí, kam její podstatu shrnula Nina Rutová. Najdete tam i následující PRAVIDLA:

RUTOVÁ, Nina. Pravidla volného psaní. In: Respekt nebolí [online].
[cit. 2019-08-28]. Dostupné z: http://bit.ly/2MIWcUw

Co se mění?

Teorie je jedna věc, praxe ale často může ukázat efektivnější postupy. Jeden takový se vyrojil a Ondřej vysílá do světa jeho inovaci. Týká se pravidla číslo 4.

Dosud jsme děti vedli k tomu, že pokud neví, co mají psát, nic je nenapadá, mají využít vět typu „teď mě nic nenapadá“ nebo „nevím, co mám psát“. Nové doporučení ověřené praxí je následující:

4. Pokračuj v psaní, i když tě nic nenapadá. Pokud nevíš, co psát, využij vlnovku (nebo jinou čáru), ale snaž se vrátit k tématu.

využití vlnovek (které jsou záměrně zvýrazněny pouze pro účely této ukázky)

To jsou věci, že? Vzhledem k tomu, že psaní zástupných vět často odvádělo děti od návratu k tématu, používání vlnovek se osvědčilo více. Tak si to nenechávejte pro sebe a šiřte dál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *