Přídavná jména II.- vzory, skloňování a stupňování

Přídavná jména II.- vzory, skloňování a stupňování

Tvrdá, měkká a přivlastňovací. Milý i milí, milá a milé, ale jen cizí. Cizí, cizejší a nejcizejší. Dobrý, lepší a nejlepší. Tekoucí, více tekoucí a nejvíce tekoucí. Jak se v tom vyznat?

Skloňování přídavných jmen

Rozlišujeme 3 druhy přídavných jmen – tvrdá, měkká a přivlastňovací. Každý druh má také své vzory.

TVRDÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor MLADÝ

  • v různých rodech mají různé koncovky -ý, -á, -é, -í
  • TEN mladÝ muž, TA mladÁ žena, TO mladÉ dítě
  • př: lakomý muž, lakomá žena, lakomé dítě
    (předvídavý, drzý, celý, dobrý, veselý, bosý, modrý…)
  • v 1. pádě množného čísla píšeme ve tvrdých přídavných jménech
    měkké i – podle vzoru mladý : TI mladÍ muži

MĚKKÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor JARNÍ

  • v různých rodech mají koncovku
  • TEN jarnÍ muž, TA jarnÍ žena, TO jarnÍ dítě
  • př: cizí muž, cizí žena, cizí dítě
    (hadí, cizí, včelí, oslí, šicí, …)

PŘIVLASTŇOVACÍ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – vzor OTCŮV, MATČIN

  • ptáme se na ně zájmenem ČÍ?
  • od podstatných jmen rodu mužského životného, která označují osoby, je tvoříme
    příponou -ův, -ova, -ovo
  • př: Karlův, bratrův, Petrova, učitelova, Ondrovo, kuchařovo
  • od podstatných jmen rodu ženského, která označují osoby, je tvoříme
    příponou -in, -ina, -ino
  • př: Petřin, tetin, Lenčina, doktorčina, Radčino, sousedčino

-OVY a -OVI

Petrovy i Petrovi. Jen záleží na tom, v jakém spojení toto slovo použijete. Pokud mluvíme o něčem, co je PETRA, jsou nejjednodušší pomůckou pro určení y/i u přivlastňovacích podstatných jmen ukazovací zájmena TY a TI. Pomůžou nám rychle rozlišit, kam které y/i patří.

PetrovY jsou (ty) knihy,(ty) dcery,(ty) věci,(ty) boty,…
PetrovI jsou (ti) psi,(ti) bratři,(ti) synové,(ti) sousedi, …

Pokud mluvíme o PETROVI, řídíme se skloňováním podle vzoru podstatného jména (tedy „pán“, „pánovi“).


Stupňování přídavných jmen

Ve stupňování rozlišujeme 3 stupně:

  1. stupeň: ZÁKLADNÍ TVAR
  2. stupeň: základní tvar + přípona -EJŠÍ /-ĚJŠÍ / -ŠÍ /-Í
  3. stupeň: NEJ + 2. tvar

Tenhle „vzoreček“ platí při tzv. pravidelném stupňování. Máme ale i jiné případy.

  • PRAVIDELNÉ
1.stupeň základní tvar veselý levný mladý křehký
2.stupeň 1.stupeň + -ejší, -ější, -ší, -í veselejší levnější mladší křehčí
3.stupeň nej + 2.stupeň nejveselejší nejlevnější nejmladší nejkřehčí
  • přípona -ejší: pomalý, teplý, drzý, …
  • přípona -ější: studený, jemný, schopný, …
  • přípona -ší: bohatý, krátký, suchý, …
  • přípona : hebký, hezký, lehký, …
    U dvojslabičných slov zakončených na -ký tvoříme 2. st. přidáním koncovky , přičemž se K ze základního tvaru mění v Č
  • Některá přídavná jména je možné skloňovat dvojím způsobem, např. čistý – čistší i čistější, mělkýmělčí i mělčejší.
  • NEPRAVIDELNÉ (naučím se)
DLOUHÝ DELŠÍ NEJDELŠÍ
DOBRÝ LEPŠÍ NEJLEPŠÍ
ZLÝ/ŠPATNÝ HORŠÍ NEJHORŠÍ
MALÝ MENŠÍ NEJMENŠÍ
VELKÝ VĚTŠÍ NEJVĚTŠÍ

Přípustné jsou ale i tvary zlejší a špatnější.

Některá přídavná jména se takto stupňovat nedají. Jsou to například přídavná jména končící na -cí (kvetoucí, matoucí, zlepšovací), ale i slova kuřecí, sloní, tygří nebo letošní.

  • OPISEM

U přídavných jmen končících na -cí (kvetoucí, matoucí, hasicí, …) můžeme využít spojení se slovy VÍCE a NEJVÍCE.
matoucí – více matoucí – nejvíce matoucí

Někdy je můžeme využít i u jiných přídavných jmen – více komplikované (komplikovanější) či více sečtělý (sečtělejší).

1.stupeň 2.stupeň 3.stupeň
ŽÁDOUCÍ VÍCE ŽÁDOUCÍ NEJVÍCE ŽÁDOUCÍ
KVETOUCÍ VÍCE KVETOUCÍ NEJVÍCE KVETOUCÍ