KAT

 

 

Povolání: KAT
Jiné označení: popravčí
Kde žil a pracoval: žil v katovně, pracoval na popravišti či v mučírně

pracoval pro město, ne každé město mělo svého kata, některá města si katy musela půjčovat
Co dělal: vykonával hrdelní právo - popravy (oběšení, stětí hlavy atd.)
a právo útrpné - mučení, výslechy
Zajímavost: Byl neoblíbený, katovnu měl často až za městem na samotě. Lidé se mu vyhýbali, a to i v hostincích a v kostele, kde měl své místo stranou od ostatních. 

 

ZPĚT K POVOLÁNÍM

Středověká společnost, tak krutá ve své justici, byla ještě krutější k jejímu vykonavateli. Kat musel bydlet mimo městské zdi a nemohl nabýt žádných občanských práv; jeho ženě nesměla žádná porodní babička přispět v porodních bolestech; v hostincích byl pro něho zvláštní “katovský stoleček” a kat směl sedět na stoličce, která měla jenom tři nohy; jeho džbánek musel být bezuchý.

Když platil, musel položit peníze na stůl a hostinský na ně pofoukal, dříve než je shrábl. Při těchto soustavných poníženích není divu, že poptávka po katovském úřadu byla nepatrná; proto bývala někdy odsouzencům k smrti nabídnuta milost s podmínkou, že přijmou místo popravčího. V takovém případě byl povolán kat z jiného města, aby novému kolegovi na znamení této změny uřízl obě uši. Zato peněžně na tom nebývali kati zle; plat jejich se rovnal platu městského kazatele nebo městského fyzika, krom toho pak měli právo otevřít nevěstinec a provozovat lékařskou praxi. – Při tomto katovském postavení je skutečně úžasné, že se veselý král Václav odvažoval popíjet se svým katem.

Karel Čapek: Jak se vedlo katům za středověku
Lidové noviny 22. 5. 1926

Zdroj:http://www.lidovky.cz/karel-capek-jak-se-vedlo-katum-za-stredoveku-fzz-/nazory.aspx?c=A110524_122513_ln_nazory_glu

Sekera: obrázek s licencí CC0 Public Domain z webu Pixabay.com