Mnichov

CO BUDU UMĚT

 

  1. Které události vedly k podpisu Mnichovské dohody?
  2. Kdo stál u moci v německu?
  3. Co jsou to SUDETY?
  4. Proč chtěl Hitler území Sudet připojit k Německu?
  5. Jak na tyto výhružky zareagovala česká vláda?
  6. Co je to MOBILIZACE?
  7. Představitelé kterých států se v Německu sešli k podpisu smlouvy?
  8. Které město bylo zvoleno jako místo setkání těchto státníků?
  9. Proč mluvíme o podpisu této smlouvy jako o Mnichovské ZRADĚ?
  10. Co bylo podpisem této smlouvy domluveno?
  11. Jak reagovali na Mnichovskou dohodu obyvatelé Československa?
  12. Co hrozilo Československu, kdyby se Hiterov nevzadlo?
  13. Jak se rozhodl reagovat prezident Beneš?

MNICHOVSKÁ ZRADA 1938

 

    V Německu se díky krizi stal v roce 1933 kancléřem Adolf Hitler. Kancléř je v německu premiér, tedy po česku předseda vlády. V roce 1935 na postu prezidenta ČSR vystřídal Masaryka Edvard Beneš. A v Československu stále žilo velké množství Němců, ponejvíce v pohraničních oblastech, kterým se říkalo SUDETY. A hlavní myšlenkou většiny evropských států bylo zachování míru za jakoukoliv cenu. To všechno mělo velkou roli v událostech následujících let...

    Hitler přesvědčoval lidi, že německý občan je "nadčlověk" a ostatní národy by mu měly sloužit, případně být vyhubeny.  Hitler prohlašoval, že jsou Němci lepší než ostatní, získal si autoritu, chopil se vlády a lidé ho vnímali jako vůdce - tomuto hnutí říkáme FAŠISMUS. Jelikož u nás žily asi 3 miliony Němců, Hitler se rozhodl, že Československo zničí a Němce tak sovobodí a připojí ke své velké říši. To se ale nelíbilo Benešovi ani české vládě, která nařídila mobilizaci. MOBILIZACE je příprava na válku, je to období zbrojení a odvod mužů na vojnu.

 

 

    Aby byl zachován mír, sešli se v roce 1938 představitelé velkých Evropských států v německém městě MNICHOV. Spolu s Hitlerem tu jednali zástupci Francie (Daladier), Británie (Chamberlain) a Itálie (Mussolini).

    Hitler tvrdil, že Sudety patří k Německu a pokud mu je Češi nevydají, bude o ně bojovat. Politici měli z války strach a chtěli zachránit mír za jakoukoliv cenu. Británie zapomněla na dobré vztahy s Československem, které prezident Masaryk tak pečlivě budoval, a Francie s námi měla dokonce podepsanou SPOJENECKOU SMLOUVU, která zaručovala nedotknutelnost území. Ani to však nezabránilo v podpisu dokumentu, který nazýváme MNICHOVSKÁ DOHODA.

    V roce 1938 tak zástupci Německa, Itálie, Francie a Británie souhlasili s tím, aby Hitler české území Sudet obsadil a připojil k Německu. Protože k jednání nebyl přizván nikdo z českých politiků, mluvíme o podpisu Mnichovské dohody či Mnichovské zrady jako o smlouvě, která byla podepsána "O NÁS BEZ NÁS".

 

 

    Československo bylo odhodláno bojovat. Vzhledem k povrchu území máme velkou výhodu, neboť velká část našich hranic je tvořena pohořím. S Německem nás dělí pohoří Šumava, Český les, Krušné hory i část Krkonoš. Všechny důležité obranné body ležely zde. Mělo to ale velký háček. K Německu bylo mezitím připojeno i území Rakouska (říkáme tomu anšlus z německého slova Anschluss).

    Rizika pro Československo tak byla obrovská, neboť by Hitler mohl útočit nejen ze západu, ale i z jihu. Přestože občané byli odhodláni svou demokratickou republiku bránit, Edvard Beneš předal Sudety do rukou Hitlera, ABDIKOVAL = vzdal se své funkce prezidenta, a odletěl do Británie. Třetím českým prezidentem tak byl zvolen Emil Hácha. Beneš se stal znovu prezidentem po válce v letech 1945-48.